4. den pondělí 13.08.2018 - Pohansko Kyjova - Sedlec u Mikulova
29km/127km
220m up/195m down
7,5h na cestě
Super noc. Bohužel jsem zaspal Perseidy. Slunce mě budí v 6.30. Následují obvyklé ranní rituály, včetně operací puchýřů na obou nohách.
V 8.00 jsem již na cestě. Přestože jdu po rovných dlouhých bývalých signálkách, tak cesta se se včerejší naprosto nedá srovnat. Blbé je, že nemám žádnou vodu. Upínám se k zámečku Pohansko, který je však v pondělí zavřený. Kdo vymyslel o prázdninách zavřené pondělky, to musel být myslitel. Těch lidí co tam postávalo.
No, nedá se nic dělat, musím vydržet dalších 5 km k hotelu Celnice, protože ani Františkův rybník nic nenabídl. Puchýře cestou začínají dávat čím dál více najevo svou existenci. Rozejít se po byť i malé chvilce na fotografování je utrpení a trvá mi tak 15 minut než se dostanu trochu do tempa.
Konečně hotel Celnice. Objednávám již osvědčenou kombinaci velké limo + velké pivo. Obojí ve mně mizí během 5 minut a tak dávám repete a k tomu vývar. Ke stolu si přisedli 3 rakušandy a stará paní mluví ještě česky, tak jsme prima pokecali.
Na WC se dám trochu dohromady, včetně převlečení se do suchého a pudrové lajny ;)
Dál jdu po cyklostezkách směrem Valtice. Ty jen štrejchnu a vyjdu u Muzea železné opony. Studená Coca Cola mňam mňam. Dál to ovšem znamená 4 km pekla po férové asfaltce do Úval.
Jen tak ze cviku zkusím mávnout na projíždějící auto a borec zastavil. Nechápu, já bych si nezastavil. Cestou se ptá odkud a kam jdu, tak říkám že z Úval to vezmu přes Vinohrady do Sedlece. On zase že má v Úvalech hospodu. Tam jsem se chtěl zastavit, ale když k ní přijedeme je zavřená. "Sakra, manželka tu ještě není a já nemám klíče. Hodím tě až do toho Sedlece." Neodporuji.
Když mě vysadil v Sedleci, nejsem schopen udělat krok. Těch 7km bude peklo. U přejezdu zjišťuji, že za 15 minut jede vlak do Břeclavi. Hořící nohy na rušné silnici do Mikulova kontra zrychlený odjezd do Břeclavi? Co si asi vyberu, obzvláště když tento úsek už jsme na jaře šli v rámci Pálavy.
Situaci trochu komplikuje fakt, že jezdí jen náhradní autobus, ale na druhý konec obce se ještě rád projdu.
Autobus přijel a paní řidička nechce peníze. Nechápu, asi je jí mě líto jak vypadám a belhám se.
Ještě stíhám aktivovat rychlou motospojku Friga, aby mě vyzvednul o půl páté v Hodoníně na vlakáči.
Tímto považuji svoji 5 denní anabázi zkrácenou časové do 4 dnů a kilometrově do Sedlce za dokončenou.
Fotogalerie
zpět na hlavní akci
Napište svůj názor