Po hranici kolem ČR - I. etapa

11. den čtvrtek 25.04.2019 - Dolní Dvořiště - Horní Dvořiště

11km/370km
283m up/248m down
2,5h na cestě
Testuju nohu
Dnešní den byl v podstatě úžasný. Navyklý režim mě budí v 6 a protože vím, že dnes téměř nic nemusím, snažím se ještě usnout. V 7 to vzdávám a vstávám. Dopřavám si luxusní snídani v podobě vídeňských párků a pak se věnují cvičení a rehabilitaci nohy.
Na terase je ještě chladno, tak se uvelebím na gauči s knihou Slávista nebo Sparťan? Nejsem ani jedno, ale čtení je to docela zajímavé.
V 10 už je terasa dostatečně nahřátá a tak se i s knihou a hrnkem kávy přesouvám ven. V tom přijíždí až k domu auto a vystupuje známá tvář - Leoš. Jako první ho však přivítal pes Filip, já až jako druhý. Leoš přiváží cenné rady a homeopatika. Chvíli kecáme a pak doktor odjíždí a já se vracím ke knize.
S paní Noskovou se pak domlouvám na předání chaty, když mě dostane otázkou "Jedl jste něco?". Moji odpověď ano nepovažuje za dostatečnou a pokračuje "Přinesu vám aspoň česnečku." S díky přijímám.
V jednu hodinu mi z návsi jede autobus do Dolního Dvořiště, tak pro jistotu, vzhledem k noze, vyrážím s dostatečným předstihem. Docela příjemně mě překvapuje, že to jde celkem bez obtíží.
V půl druhé již mašíruji kolem čerpacích stanic na cestu mezi pastvinami. Tempo jsem zvolil opravdu rekreační. I telefonující matka s kočárkem by šla rychleji.
Po asi 4km přicházím k místu se zbytky náspu původní konězpřežky Budějovice - Linec. Zde je možnost opustit cyklostezku na lesní cestu a jak se za chvíli ukazuje, lze jít i přímo po hranici. Pěšina je sice nevýrazná, ale jde to. Zkouším jít po hranici kam až to jde. Definitivně mě zastaví mokřad a potok. Super úsek.
Vynořím se z lesa na loukách nad Českým Heršlákem. To je fakt nádhera. To prostě chcete vidět. Pomalu sestoupím zpět na cyklostezku, která přejde v silnici a jsem zpět na základně.
Dobrá zpráva je, že noha to zvládla. Nicméně teď když sedím na terase, tak úplně vidím, že by mě nejraději vyliskala. Zase natekla a bolí.
Nerad to říkám, ale budete to chtít pauzu delší než jeden den. Radost z toho nemám, ale co už. Volám tedy znovu Leošovi a domluvám s ním zítřejší spolujízdu zpět do Kyjova.
Nicméně neházím flintu do žita, jen ji opatrně pokládám do brázdy a vrátím se co nejdříve s ostrými náboji.

zvětšit mapu

Fotogalerie