9. den čtvrtek 09.06.2022 - Pleš - Havran
38km/312km
762m up/621m down
9.5h na cestě/7.5 chůze
Nečekaně turisti
Usnul jsem brzy, přestože hospoda nakonec jela asi do jedenácti. V noci bylo neskutečné teplo. Dokonce jsem musel rozepnout spacák. V jednu hodinu začalo pršet a pršelo celou noc. Nad ránem se podstatně ochladilo, tak jsem zavrtal do spacáku. Spalo se mi výborně a tak vstávám před půl osmou. Ještě drobně mrholí, rychle balím a ve čtvrt na devět čekám před hospodou na snídani. Čaj, obložený talíř a káva ve mně bleskově zmizí a lehce po deváté vyrážím na cestu.
Po červené značce klesám až do obce Železná a pak jdu kousek po silnici až k čerpací stanici. Tady si dávám pauzu a u pivka dokončuji záznamy do cancáku za předchozí dva dny. Na cestu si koupím ještě tatranky a pak pořád po červené pokračuji až k hraničnímu přechodu Rozvadov.
Po drobném motání se kolem dálnice se mi nakonec podaří dostat na druhou stranu a v jednu hodinu zamířím do KFC. Kyblík křídel pro dvě osoby je tak akorát. Řádně doplním tekutiny a po hodinové přestávce jdu dál.
Nejdříve musím překonat plot kolem dálnice a až pak se dostanu na značku u staré celnice. Tady je trochu chaos ve značení, ale nakonec se dostanu zase na značku a po ní šlapu až do bývalé obce Hraničky. Dnes je to pořád asfalt a chodidla už dost protestují. V Hraničkách opouštím značku a po cyklostezce se přibližuji více k hranici až nakonec u obce Schwanhof vcházím do Německa a jdu kousek Německem.
Nikdy nenechte Němce dělat turistické značení! I na tom kousku co jsem šel je tak chaotické, že to svět neviděl. A když už nějaká značka i je, tak to neznamená, že tam je nějaká cesta. Jakmile se ale dostanu na pěšinu mezi patníky, je to velká paráda. Cesta krásně ubíhá a je i co vidět. Německé domky jsou skutečně až na hranici.
Pár kilometrů před dnešním cílem se znovu napojuji na asfaltovou cyklostezku a po ní dojdu až na vrchol Havran. K mému překvapení zde jsou dva turisti. A to během večera ještě přijdou další dva! Poslední z nich se už bohužel nevejde a jde spát přímo na rozhlednu. Moc mu to nezávidím, musí tam foukat a taky začalo pršet.
Dnes to byl relativně nudný úsek, snad jen ta pasáž přímo po hranici stála za to. O to víc se ale těším na zítřek. Přijede mi ta nejmilejší návštěva. Jsme domluveni, že mě Olinka počká na benzínce v Broumově a tady já zakončím druhou etapu. Bohužel některé povinnosti nesnesou odkladu a na dálku se řeší blbě. Jakmile ale vyšetřím nějaký čas, vrátím se a budu pokračovat.
Napište svůj názor