Okolo Orlíku

1. den úterý 14.07.2020 - Smolotely - Podskalí

27km/27km
623m up/669m down
7h na cestě/5,5h chůze
Boží den
Úterý začíná standardně - ranní procházka s Jackem a hned po snídani vyrážím směr Smolotely. Kombinace D1 a I/19 byla celkem v pohodě a snesitelná. Krátce po dvanácté se loučím s Otou a vyrážím.
Záměrně jdu jinou cestou než v květnu - za zvoničkou ostře doleva. Vím, že pak bych se měl přes pole vrátit ke křížku, ale nějak se mi prostě nechce. Nevím přesně kam ta cesta vede, ale někam určitě (později zjistím, že to fakt neplatí obecně). Nakonec se z toho vyklubala luxusní lesní/polní/luční cesta k modré značce, která mě dovedla do Dolní Líšnice a do Solenic pod hráz.
Po modré nastoupám k rozcestí Hřebeny a pak konečně cestou necestou. Kousek za křižovatkou odbočuji podél lesa po poli směr osada Salaš a následně Loužek II. Ušel jsem už 10 kilometrů a Orlík jsem v podstatě pořádně neviděl. Chci tedy projít celý výběžek a přes kopec se dostat do osady Loužek I. Zpevněná cesta v osadě pozvolně přechází v nezpevněnou a za osadou v pěšinu, která se v lese rozplyne. To jsem čekal, ale že les bude plný ostružiní a vytvoří neprostupnou hradbu mě překvapilo. Vracet se fakt nechci a tak se hůlkami prosekávám dál. V jednu chvíli fakt nevím kam dál. Jak se tak motám, vyplaším zajíce. Jdu za ním, ale ukazuje se, že tam, kde proběhne zajíc, rozhodně nemusím projít já. Po půl hodině, oškubaný jak samica, konečně stojím na cestě. Tak tahle dál už fakt ne!
No nic, jdu dál přes Loužek I sběrem na Struhy I. Míjím dětský stanový tábor a pak mě zastaví závora s nápisem vjezd i vstup zakázán. To si fakt dělají prdel, to jakože není možné ani projít přes chatičkový areál? Není :(
Vracím se. Dva seky krátce po sobě mě fakt serou. Snažím se najít cestu lesem přes kopec Písečná. Jdu po něčem, čemu se snažím říkat pěšina, kecám, jdu prostě krleš lesem, resp. lesní buší. Spíš intuitivně nakonec trefím cestu s modrou značku. Hurá, jak málo stačí ke štěstí. Po ní dojdu do osady Trhovky, kde mě vcucne restaurace Na Téčku. Dávám si ultimátní kombinaci Plzeň, malinovka, hovězí steak a točenou zmrzlinu. Báječné.
V pauze suším propocené věci a pak pokračuji dál zase po neznačených cestách. Pořád mám pocit, že jdu někomu v zahradě. Obcházím jednu zátoku po druhé a cesty jsou úžasné. Přehradu sice v podstatě nevidím, ale další rozhodnutí jsou už jen pozitivní. Zpevněná cesta mě vede téměř po břehu kolem kopce Ráj a Požáry. Cestou míjím úplně stanové slumy. Velmi zvláštní.
Z cesty pokračuji k hotelu U Jezera. Krásná zátoka s plážičkou přímo vybízí ke koupání. Úžasné osvěžení a půlhodinová pauza.
Dál bych to chtěl vzít zkratkou přes Kamenický potok. Pěšina tu je, ale končí v zahrádce chaty. Opět se vyplatí slušně pozdravit. Manželé mě nasměrují přes svůj pozemek dál k cestě do Podskalí.
V 7 jsem v Podskalí. Zamířím do první restaurace, kterou trefím, ale ještě než se usadím, uvidím kousek dál kiosek. Úplně nevím proč, ale zvedám se a jdu k němu. Nejlepší rozhodnutí dne - boží Plzeň, boží Michal (s obsluhujícím pánem jsme si u čtvrtého pivka potykali), boží udírna a hlavně mě tu nechá přespat a ráno bude snídaně. A to tu tady otevřeli před 3 týdny. Znamení!
Dnes parádní den. Snad i zítra vydrží počasí.

zvětšit mapu

Fotogalerie