Po hranici kolem ČR - II. etapa

1. den středa 01.06.2022 - Horní Dvořiště - Svatý Tomáš

41km/41km
1076m up/759m down
10.5h na cestě/8h chůze
Nejjižnější bod
Včera večer se mi paní Nosková omlouvala, že mě musí ubytovat jen v hostinském pokoji, protože manželovi přijela návštěva myslivců a zahradní domek tak není volný. Nedala jinak, než že mi tuto změnu vykompenzuje večeří, snídaní a dodávkou piv - hospoda ve vsi totiž po covidu už neotevřela. Večeře byla skvělá a přestože jsem jen cestoval, tak jsem usnul u televize už po osmé hodině. Venku brutálně prší, o to víc jsem rád, že spím, kde spím.
Ráno vstávám v 7 a vzápětí mi paní domácí přináší ke snídani hemenex. Posnidam, zaplatím, rozloučím se a ještě před osmou vyrážím. Sice je jen 10 stupňů, ale svítí slunce a už i hřeje a tak rovnou vyrážím v kraťasich a tričku. Během chvíle se teplota zdvihá na 15 stupňů a tak se drží celé dopoledne.
Z Dvořiště jdu po modré značce směrem k nejjižnějšímu bodu ČR. Kolem mě zurčí menší i větší potoky po nočním přívalu plné vody. Je to úžasné. U bývalé osady Radvanov opouštím modrou a pokračují po žluté. U informační cedule si dávám půlhodinovou pauzu, když v tu chvíli mě míjí osobní auto. Zákaz vjezdu, cyklostezka, ale evidentně touha dobýt nejjižnější bod boří všechny překážky.
V půl jedenácté jsem i já na kótě nejjižnějšího bodů. Moc hezké místo s potůčkem a místem k odpočinku. Dlouho se však nezdržím a pokračuji dál. Protože se mi nechce vracet stejnou části zpět, jdu raději asi 5km Rakouskem. Hned za hranicemi v Radingu mě překvapí otevřená hospoda. Chvíli váhám, ale před chvílí jsem odpočíval a ještě je relativně brzo, tak jdu dál. Chyba. Velká chyba. Po zbytek dne totiž již žádná možnost nebude.
U hraničního potoku se vracím do Česka a mířím po modré značce k Bombardišti, kde krátce opouštím značku a pak po žluté dojdu až k první tisícovce - Hvězdná 1012. Má zajímavé označení vrcholu. Zajímalo by mě, co způsobilo tu chybu a hlavně proč ji už dávno neopravili. Já se však nenechám zmást a vydrápu se až na vrchol. Nic z něj ale není vidět. Dal pokračují po žluté kolem větrného parku na rakouské straně. Hučení vrtulí je opravdu zlověstné.
U Kapliček se napojím opět na modrou, která mi bude dělat společnost až do Pasečné. Tady jsem dnes už po třetí překopal dnešní plán cesty. Je to sice delší, zato víc u hranice.
V Pasečné jsem před pátou a mám v nohách už 35 kiláků. Bohužel penzion Dobík má plno - školní pobyt a jinak tu nic není a ani tu není vhodné místo ke spaní. Dám si dalšího půlhodinového šlofíka a natáhnu to až na Svatého Tomáše. Je tu hájenka, kterou mi doporučili Noskovi, že se nám na ně odvolat a určitě mě tu nechají přespat. Bohužel tu nikdo není, tak beru za vděk restaurací Lesovna a dávám si večeři. Když venku začne pršet bez váhání ukončuji dnešní cestu v půl sedmé po 41 kilometrech.
Na pokoji si dám sprchu, ošetřím lehce bolavá chodidla - zítra musím častěji měnit ponožky a něco po desáté končím v posteli.
Byl to krásný úsek, i když toho asfaltu mohlo být méně. Je opravdu zásadní rozdíl, jestli se jde po asfaltu, šotolině nebo lesní cestě. Zítra hned ráno mě čekají dvě tisícovky a pak musím dojít až k nouzovému nocovišti u Plešného jezera. Je to již NP a jinde se spát nedá.

zvětšit mapu

Fotogalerie