Po hranici kolem ČR - II. etapa

2. den čtvrtek 02.06.2022 - Svatý Tomáš - Plešné jezero

38km/79km
991m up/998m down
11h na cestě/8h chůze
Začínají kopce
Ráno se budím v šest a protože snídani podávají až v 8, tak ještě před snídaní vyrážím nalehko na Vítkův kámen. Je to první tisícovka dnešního dne. Po návratu se sbalím a již před osmou netrpělivě čekám v restauraci. V půl deváté pak definitivně vyrážím po červené na Medvědí vrch. Je to takový kopec nekopec, přesto má 1017mnm. Poté sestupuji až k Rakouské zátoce. Cestou vyrobím kufřík, když zničeho nic jsem na křižovatce dvou zpěvněných lesních cest, které v itineráři nemám. Ještě že jsem se nakonec podíval do telefonu, odbočku, o které jsem věděl, jsem totiž už přešel. Vracím se a hledám tu odbočku. Je v podstatě neviditelná.
V přístřešku u zátoky si dávám první delší pauzu a přemýšlím, jak to udělám dnes s obědem. Doufám, že restaurace v Zadní Zvonkové bude otevřena a když ne, tak si tam aspoň uvařím. Mířím k ní po cyklostezce kolem Pestřického vrchu a podél Schwarzenberského plavebního kanálu. V jednu hodinu šahám na kliku zavřené restaurace. Kua pia. Opět otevřeno jen o víkendu. Navíc ani nemám vodu na vaření, tak se odbydu jen proteinovými tyčinkami. Dávám si téměř hodinovou pauzu - suším propocené věci, chladím si nohy v plavebním kanálu a provádím operaci puchýře. Ty mokré ponožky jsem včera podcenil.
Ve dvě hodiny vyrážím dál. Čekají mě už kopce. Začínám výstupem na Smrčinu 1332mnm. Celkem výživné převýšení 470 metrů na 5 kilometrech. Cesta je to dost neschůdná a závěrečná pasáž je regulérní cesta korytem potoka, naštěstí s minimem vody. Ve 4 jsem na vrcholu totálně propocený. Opět si dávám dlouhou pauzu, suším věci a hlad zaháním müsli tyčinkami. Bohužel mi už dochází i voda na pití, což je větší problém než hlad.
Ze Smrčiny jdu krásnou hřebenovkou přes další vrcholy Hraničník a Studničná. Cestou ještě kousek odbočím na vyhlídku Schönbergkreuz. Z Hraničníku je pěkný výhled na údolí kolem Lipna.
Na rozcestí odbočuji na modrou značku a Rakouskou cestou sestupuji k Říjišti. Je tu kiosek, ale ani nedoufám, že by byl otevřený. Není. A bohužel tu není nikde ani voda. S posledními doušky vody přicházím v sedm k nouzovému nocovišti Pod Plešným jezerem. Bohužel tu nejsou vhodné stromy pro hamaku, tak si stelu na zemi. Zato ale přichází dvojice německých turistů, od kterých si vyptám hrnek vody na uvaření večeře. Hurá, zbylo i na zapití. Později pak přijíždí ještě i cyklista se psem a ten má celý kanystr vody, tak mám i na snídani.
Strašně tu štípou komáři, tak provádím rychlou hygienu a hlavně údržbu nohou. Doufám že zítra už ty puchýře dají pokoj. V 9 mizím v peří. Má být snad teplá noc a bez deště. Tak uvidím, zatím je 11 stupňů.

zvětšit mapu

Fotogalerie