Po hranici kolem ČR - III. etapa

2. den pátek 21.04.2023 - Střed Evropy - Libá

35km/53km
536m up/832m down
10h na cestě/7.5h chůze
Den neplánovaných zacházek
Noc byla velmi chladná. Jako zima mi nebyla, ale nos jsem měl pěkně ledový. Navíc mi celou noc za hlavou hučela dálnice. Ve skutečnosti to bylo vítr, který naštěstí moji hamaku nechal na pokoji. Několikrát za noc jsem si taky musel rovnat karimatku. Nějak tentokrát nechtěla držet na místě, chuť bylo asi tím, že jsem si zapomněl zapnout moskytiéu. Ale vyspal jsem se velmi dobře. Dokonce, když jsem se v 6 vzbudil a opravdu vůbec se mi ještě nechtělo vstávat, tak jsem si dal ještě hodinku spánku navíc. Vstávám tedy v 7 a jen se balím. Tentokrát jsem se rozhodl posnídat až na nějakém vhodnějším místě na sluníčku. Muzikanta jsem jen obalamutil tyčinkou a v půl osmé jsem na cestě.
Po obejití Dyleně cesta klesá a po pár kilometrech snídám u altánku. Zjišťuji, že jsem si bohužel nezabalil čaj a tak vynikající kokosovou kaši s belgickou čokoládou zapíjím jen vodou. Společnost mi dělá harvester, který vedle čistí les.
Po snídani projdu lesem a za ním se otevírá nádherný výhled na Cheb a v pozadí mě již lákají Krušné hory. Ty budou ale muset ještě aspoň dva dny počkat, napřed mě čeká Ašský výběžek.
Něco po desáté stojím před rozhodnutím, jestli jít 1,5 km rovný nezáživný úsek po signálce nebo to obejít delší cestou přes Starý Hrozňatov. A protože mám dobrý čas, tak volím zacházku č.1. Je to vynikající rozhodnutí. Lesní pěšina je balzám pro nohy, navíc Hrozňatov je moc pěkná obec s obnoveným poutním místem a vcelku zachovalým hradem. A jak už to tak bývá, pod hradem je hospoda. Dávám si oblíbenou dvojkombinaci a k tomu polívku a knedlíky s vejci. Sedí tu taky cestovatel, který jde jako já po hranici, tak si máme o čem povídat.
Ve dvanáct jsem už zase na cestě a napojuji se na původně plánovanou trasu. Je poměrně horko a tak si nechávám jen kraťasy a tričko. Asi po kilometru odbočuji na další zacházku. Je zde historický hraniční kámen. Když tam ovšem přijdu, je to velké zklamání. Kámen je to obyčejný, ba přímo tuctový. Ani jsem si ho nefotil.
Další část je dost nekonečná chůze po signálkách. Nic záživného. U Horní Hraničné si dávám dvacetiminutovou pauzu, roztahuju tyvek a na chvilku si i zadřímnu. Protože oskar dělá co může, záměrně jdu pak po signálce lesem než po otevřené silnici. Pořád mám super čas a tak volím třetí zacházku do Pomezí nad Ohří. Mapy zde avizují pivnici U Edy. Je to klasická čtyřka ale s fantastickým Bernardem. Tentokrát se neudržuji limonádou a zmizí ve mě dva kousky piva.
Po občerstvení vede cesta kolem nádrže Skalka. Po prapodivném mostě překračuji Ohři a něco po páté přicházím do obce Libá. Cestou jsem si zamluvil nocleh v penzionu, tak se ubytuji, dám si tolik potřebnou sprchu a jdu na večeři. Večer si důkladně ošetřuji nohy, dnes to obzvlášť potřebují, dopíšu cancák a těším se do postele.
Až na ty signálky to byl moc hezky den a úspěšnost zacházek je 2:1 takže super.

zvětšit mapu

Fotogalerie