3. den sobota 22.04.2023 - Libá - Trojstátí
38km/91km
641m up/566m down
11h na cestě/8h chůze
Nejzápadnější bod ČR
Po návratu na pokoj jsem usnul okamžitě. Budík jsem si nastavil na půl osmé, protože jsem plánoval v 8 vyrazit. Do devíti jsem na snídani čekat v žádném případě nechtěl. Nakonec se budím sám v 7 a půl osmé už šlapu. Venkovní teploměr ukazuje 6 stupňů a tak ke kraťasům a tričku přidávám ještě mikinu.
Cesta z Libé vede po červené značce kolem rybníka Velká Žabka. Je moc pěkný. Být tady odpoledne asi bych se smočil. Před vesnicí Podílná je odpočinkové místo a tak snídám. Po červené značce pokračují až do Aše. Cesta se střídá zpevněná s lesními pěšinami a jde se poměrně dobře. Před desátou si dávám delší pauzu a sundavám mikinu.
V 11 mě vítá město Aš. No vítá, jak jsem ho poměrně obešel, tak jsem z něj toho moc neviděl. A to co jsem viděl bych už znovu vidět nepotřeboval. Nejlepší dojem tak na mě udělala benzínka MOL, kde jsem si dal kafe a nanuk. Mimochodem víte, že název Aš pochází z německého Äsche, což znamená lipan. Taky jej mají ve znaku. Kde se ovšem v Aši vzali lipani netuším.
Ulicemi města dojdu až do Krásné, která plynule navazuje na Aš. Původně jsem chtěl obědvat v Aši, ale recenze na netu byly jedná horší než druhá a tak když jsem zjistil, že i v Krásné je restaurace, bylo rozhodnuto. Mě kroky nezadržitelně míří k restauraci Sokolovna. Otevírají sice až ve dvanáct, což je za 15 minut, ale číšník mě pouští dovnitř a obratem mi točí Plzeň. Jsem první návštěvník hospody, což se ukáže jako velká výhoda, když se během půl hodiny zcela zaplní. Oběd i pivo bylo na jedničku. Rád bych ještě poseděl, ale čeká mě ještě docela slušná porce kilometrů, takže zaplatím a po zelené značce směřuji k hlavnímu bodu dneška.
Z úseku Krásná-nejzápadnější bod jsem doslova nadšený. Parádní cesta lesem a po loukách, úžasné výhledy i něco smutného z historie se člověk dočte. Fakt super, jeden z nejhezčích úseku na celém mém putování. Cestou potkávám docela dost lidí. Přeci jen je hezky a místo je to kouzelné. Obzvlášť z hraničního potůčku jsem u vytržení. Ve dvě hodiny jsem na nejzápadnějším místě. Je tu krásný a bytelný přístřešek s možností přespání, ale já chci dnes spát až na Trojstátí, takže po krátké pauze pokračuji dál.
Nechce se mi po značce vracet až k rozcestníku, tak si to zkrátím přes louku a les. Musím se pochválit, byl to sqělý nápad. Po chvíli se pak napojím na signálky a po nich jdu dalších pár kilometrů. Na jedné z mýtin si opět roztahuji tyvek, suším propocené věci a půl hodiny odpočívám.
Tři kilometry před cílem se napojuji na červenou značku a přicházím k rozcestí U Lenka. Místo vypadá dobře a tak se rozhoduji, že tady přespím. Nejprve ale ještě pokračuji 2 kilometry na Trojstátí. Velmi pěkné místo, kde se stýkají hranice tři států. Dříve ČSSR, NSR a NDR, no a po revoluci je to Česko, Bavorsko a Sasko. Sice je tu pěkný altánek, ale raději se vrátím k Lenkovi.
V šest jsem na místě. Opět suším věci a provádím standardní úkony. Po večeři napínám hamaku a snažím se být pečlivý, protože na noc hlásí déšť, tak bych nerad promokl. Po dopsání deníku opět v 8 ulehám.
Dnešní den byl suprový, doslova na jedničku. Snad budou takové i další dny.
Napište svůj názor