5. den pondělí 24.04.2023 - Skalná - Bublava
38km/163km
966m up/740m down
9.5h na cestě/8h chůze
Tak začaly Krušné hory
V noci velmi výrazně zapršelo, jsem rád, že spím pod střechou. Budík mám nastavený na půl osmou a v 8 jsem na snídani. Začíná drobně mrholit, takže znovu rozbalím batoh a nachystám si nepromokavou bundu. Než ale v půl deváté vyjdu, tak už neprší. Jdu tedy jen v kraťasích a větrovce.
Procházím městem až přijdu na modrou značku u rozcestníku Velký rybník. Odtud pokračují po modré až k hranici. Cesta mezi patníky je parádní. Jen je dost větrno a chladno. Vypadá to, že každou chvíli začne pršet. Zatím ale neprší a v pohodě tak přijdu až do městečka Plesná. Dal bych si něco na zahřátí. Lidový dům otevírá v 10, tak chvíli počkám. Dám si turka a pivo a chvíli odpočívám. Překvapí mě, že už v deset chodí lidi na obědy. Já hlad po vydatné snídani nemám a tak platím a chystám se k odchodu. Před hospodou ale zjišťuji, že dost prší, přitom svítí slunce. Zvažují co dál, když v tom volá Frigo. Chvíli kecáme, déšť slábne a tak jdu i za mírného deště.
Po modré pokračuji k hranici. Po hodině přicházím k místu, kde je na německé straně avizován kiosek. Scházím tedy z cesty a nacházím zavřený kiosek. Otevřeno je jen od středy do neděle. Tak holt musím znovu nastoupat ztracené metry.
Po 16 kilometrech jsem zase na hranici. Asi kilometr vede po hranici i značka, která pak uhýbá zpět do Česka. Já ale pokračují dál po hranici. Brzy pochopím proč značka uhnula. Tady totiž oficiálně začínají Krušné hory. Cesta je super, ale profil je jako na houpačce. Co nastoupám, okamžitě klesnu. Lesem je cesta pohodová, ale louky jsou dost podmáčené, některé připomínají spíše mokřad. V jednom takovém místě mi hůlky téměř celé zmizí v bažině a boty mám plné vody. Občas vede cesta bukovými houštinami a hned si vzpomenu na Portovu radu z Chřibských pětistovek "Kluci dělejte kravál oni tu jsou". Začnu tedy o sebe ťukat hůlkami, když najednou vedle mě vyletí z houští divočák jak kredenc. Ze setkání je ale překvapený víc jak já a mizí v dalším houští. Od té chvíle používám hůlky jako ozvučná dřívka.
Má cesta přímo po hranici končí brutálním stoupákem na Kuželku. Tady odbočuji na značku a jdu po ní až k rozcestí Nad Strží a odtud mě vedou lesní cesty podél hranice. Cesta je to opět nahoru a dolů, tentokrát zakončena šíleným klesáním do Hraničné.
Přes den jsem jídlo odbyl jen studenou stravou a tak si dávám pivko a polívku, protože vím, že mě čeká večeře v zamluveném penzionu Bublava.
V půl páté odcházím a před sebou mám závěrečné 6 kilometrové stoupání do Bublavy. Přes Zelenou Horu a Tisovou přicházím do Bublavy. Když mi zbývají poslední dva kilometry, zrovna když si pochválím počasí, že neprší, spoustí se vydatný déšť. Rychle sundavám batoh a balím ho do pláštěnky. Než to udělám, je pod dešti. Ať žije apríl.
V šest jsem před penzionem. Je zde ubytována škola v přírodě a restaurace je plná malých děti. Paní domácí zrovna roznáší večeře a tak ubytování nechám na později. Dostávám taky polívku a pivo Krušnohor, mimochodem velmi dobré a následně obrovský talíř rizota. To nemůžu nikdy sníst. No zmizelo to ve mně během minuty. Teprve pak se jdu ubytovat. Po sprše už nemám sílu se vrátit do hospody na pivo a tak zůstávám na pokoji.
Dnes jsem dost vyřízený. Dal jsem nohám pěkně zahulit. Snad si do rána odpočinou.
Fotogalerie
zpět na hlavní akci
Napište svůj názor