Po hranici kolem ČR - III. etapa

8. den čtvrtek 27.04.2023 - Boží Dar - Vejprty

18km/233km
321m up/548m down
5h na cestě/4h chůze
Konečná
Vstávám v 8 a od paní domácí mám instrukci, že až budu odcházet, mám zamknout a klíče nechat na domluveném místě. Napřed si ale chystám snídani. Přestože dobře vím, že kaši je potřeba do vody nasypat, z nepochopitelných důvodů to tentokrát udělám opačně. Výsledkem je směs nerozmíchatelných hrudek. Sním to, ale požitek to není. Když konečně vyrazím, zahlédnu místní koloniál a jdu si spravit chuť. Koblížek a káva to vyřeší.
Jsou sice jen dva stupně, ale svítí slunce a tak vyrážím v kraťasích a mikině. Je pravda, že ve stínu je čerstvo, ale zima mi není.
Původně jsem počítal s tím, že po červené vylezu až na Klínovec a pak po sjezdovce spadnu do Loučné. Už jsem tu sjezdovku jednou dolů šel a vůbec mě to znovu neláká. Pak mi ale dojde, že hranice přeci nevede přes Klínovec, ale stáčí se nad Božím Darem doleva dolů. Navíc je tam historický hraniční kámen. Krásný plán. Nad sjezdovkou Neklid přecházím silnici a kolem větrných turbín mířím k hranici. Trochu mě znervózní mokřad, který musím překonat. Dnes si opravdu nohy namočit nechci.
Trojmezný hraniční kámen je nádherný. Byl vztyčen již roku 1677. Vytyčoval hranici uzemí pánů z Tetova, Horního hradu a Jáchymova. Od něj vede krásná pěšina přímo po hranici a tak po ní jdu dál. Až když jsem u kříže sv. Bartoloměje a pěšina končí mokřadem si uvědomím, že od kříže jsem měl jít doprava a ne po hranici. V hlavě se mi odehrává souboj nevracet se, nenamočit se. Volím tedy krleš zkratku hustníkem. Mírně dodraný jsem nakonec zdárně na původní plánované cestě a sestupuji do Loučné.
Loučnou jen projdu a po cyklostezce směřuji podél nádherného potoka Pólava k Českým Hamrům. Cesta kolem potoka je úžasná. Potok krásně meandruje, má spoustu již nevyužívaných náhonů a rybníčků. Se zájmem taky pozoruji pasoucí se chundelaté lamy.
V půl dvanácté jsem v Hamrech a hodila by se pauzička a občerstvení. I přes asi 4 avizované možnosti odcházím s nepořízenou. Dál na Vejprty se mi nechce jít po rušné hlavní silnici a tak kousek popojdu za železniční přejezd a kolem skládky TKO jdu lesem. Přestože je skládka obrostlá stromy je pořád dost nevábná. Na druhou stranu tím jak je na kopci, nabízí krásný společný výhled na Klínovec a Fichtelberg.
Z lesa vyjdu nad Nové Zvolání a je krásně vidět vrch Bärenstein i s rozhlednou a vpravo v údolí Vejprty. Pohodovou chůzí pak již jen dojdu do města a můj cíl je restaurace Pod Lípami. Byla to velmi dobrá volba, můžu doporučit. Vyčkám tu než se vydám na autobus, kterým se asi se 4 přestupy dostanu do Prahy. Přespím u Paťky a zítra pak společně pojedeme do Brna.
Třetí etapu tak končím a jsem moc spokojen. Zdravotně bylo OK, dokonce bez jediného puchýře či otlaku. A vrtochy počasí se podařilo vyřešit penziony. Za mě S1A výšlap.

zvětšit mapu

Fotogalerie