1. den pondělí 04.09.2023 - Rožany - Varnsdorf
30km/30km
488m up/430m down
7h na cestě/6h chůze
Zpátky na hranici
Vstávám před pátou, vlak mi jede v 5:38 a Olinka mě veze na nádraží. Je to prakticky jediný možný dnešní spoj. Pevně doufám, že se díky vlaku vyhnu minulému problému se zpožděním na D1.
Spím prakticky celou cestu až do Kolína. Tam přesedám na vlak do Rumburku. Ve vlaku se dozvídám, že z Nového Boru je zavedena náhradní autobusová doprava. Kua. Vzhledem k tomu, že mě pak čekají ještě dva autobusové přestupy, tak nechci riskovat, že to zase nestihnu a volám si taxík z Rumburku do Rožan. Nakonec jsem takto ušetřil hodinu, což se bude ještě hodit.
První kiks vyrobím ještě v taxíku, když řidiče navedu na špatnou čerpací stanici a musím se pak kilák vracet. V každém případě od půl dvanácté už šlapu po naučné stezce směrem na Královku. Přestože značená cesta pak pokračuje rovně, neodolám možnosti si projít výběžek k bývalé obci Fukov. Je to moc zajímavý a pěkný kousek naší země. Velmi zvláštní je, že tam přes naše území vede německá železnice, přičemž na našem území není žádná zastávka. Není se taky moc co divit. V nejširší části má výběžek šířku asi 2km.
Dál pokračuji přímo po hranici. Na konci výběžku se rozhodnu, že budu pokračovat i nadále přímo po hranici. Pěšina je sice místy k nenalezení, ale jinak je to paráda. Drobná komplikace nastane, když kousek před hraničním přechodem Černý rybník vstoupím do mokřadu. Typické vodní traviny mě už dlouho varovaly, ale myslel jsem, že to dám. Když se mi ale začaly bořit nohy a hůlka zmizela dobře metr do bahna, potupně jsem vykličkoval džunglí na cyklostezku.
Na hraničním přechodu pro pěší jsem si dal opět pauzu a protože hraniční pěšina byla suchá a navíc vedla do kopce, pokračoval jsem zase po hranici. Více než 14 kilometrů bylo božích přímo po hranici. Teď jsem na chvíli nakoukl do Německa. Do Česka jsem se vrátil před Jiříkovem. Chtěl jsem se zastavit na jídlo a pití v restauraci Zátiší. Ještě že jsem se podíval předem na web, kde avizovaly, že mají zavřeno. Občerstvení jsem tak vyřešil v hospodě U Mišáka. Sice to bylo bez jídla, ale pivko a limča přišly vhod.
Za Filipovem se opět dostávám do Německa a kolem Bismarckovy rozhledny, jak jinak než zavřené, jdu kus Německem směrem na Varnsdorf. V půl sedmé stojím před pivovarem Kocour. To je můj dnešní cíl. Beru si pokoj, dám si sprchu, dvouchodovou večeři a ochutnám pár vzorků z bohatého seznamu místních piv. Do postele se těším. Vstával jsem dost brzo a zítra mě čeká zásadně náročnější terén.
Bylo to super zahájení, počasí přálo, teplota kolem 22 stupňů a vysloveně příjemný profil trati. Těším se na zítřek.
Napište svůj názor