Po hranici kolem ČR - VI. etapa

3. den středa 22.05.2024 - Náchod - Šerlich

27km/76km
1088m up/445m down
8h na cestě/6h chůze
Orlické hory
Přestože mám budík nastavený na 7, tak se budím sám něco před sedmou. Přestože předpověď slibovala celodenní déšť, tak v tuto chvíli neprší. Všude jsou ale těžké šedé mraky, které déšť rozhodně slibují. Sbalím se tedy, věci do deště nechám připravené a opouštím pokoj. Čeká na mě královská snídaně, dojde i na palačinku. V 8 hodin vycházím po žluté značce směrem k hranicím.
Nejdu ani kilometr a začíná pršet. Déšť není moc silný, tak jen nasazuji na batoh pláštěnku a sám zůstávám v tričku a kraťasích. Je poměrně chladno, ale jde se dobře. Od hranic jdu kousek Polskem do České Čermné. Moc pěkná cesta s krásnými výhledy. Za obcí uhýbám ze silnice a jdu mezi poli směrem na Borovou. Mraky se pořád honí, sem tam krápne, dokonce i zahřmí. Přidává se silný vítr a teplota klesá až na 11 stupňů. Dost bylo hrdinství, vytahuji větrovku.
V Borové si dávám krátkou pauzu a zvažuji další varianty cesty. Buď můžu krosnout polský výběžek do Olešnice a nebo ho po hranici obejít. Na druhé alternativě se jako bonus nabízí pivovar Agent. Je rozhodnuto. Je to sice delší cesta, ale se zážitkem. Cesta vede nejdříve po loukách a v dálce už vidím Orličky. Jsou tedy pěkně zahalené v mracích. Pak se lesem kolem Zelinkova mlýna napojím na silnici, která mě dovede k zavřenému pivovaru. U všech fialových lízátek! Nevadí, stejně ještě nemám hlad a vzhledem k zimě ani moc žízeň. Navíc asi za 3 kilometry budu v Olešnici a tam možnost je. Dojdu tedy po silnici až do Olešnice a na náměstí nacházím zavřenou restauraci. Ani se nesnážím pochopit informační lístek s šíleným rozpisem otevírací doby. Když se chystám, že si dám jídlo z vlastních zdrojů přímo na náměstí, uvidím reklamní ceduli, která zve k návštěvě Chaty Čihalka - domácí kuchyně, otevřeno denně. Je to něco přes 5 kilometrů, to nebude problém, hlad pořád ještě není akutní.
Opouštím tedy kompletně zavřenou Olešnici po zelené a stoupám kolem sjezdovky na Feistův kopec. Je na něm moc pěkná rozhledna, tak si nenechám ujít výhledy do krajiny. Pak už jen dojdu přes Panskou Horu a Hraniční les k chatě Čihalka. Už když k ní přicházím, mám neblahý pocit. Takto rozhodně nevypadá otevřená chata lákající návštěvníky. Přesto beru za kliku a k mému překvapení se dveře otevírají. Všude je ale zhasnuto a ticho. Opatrně vejdu a vidím dvě osoby obědvat. Nesměle se zeptám, jestli mají otevřeno - "Ne, jen tu uklízíme, ale pivo vám natočím". No tak aspoň poloviční vítězství. Dám si pivo a limču a obědvám z vlastních zásob. Aspoň ušetřím a snížím zátěž.
V půl druhé odcházím a vracím se zpátky na hranici. Tady mám možnost jít polskem po značce po silnici, českem po cyklostezce nebo přímo po hranici. Volba je jasná. Sice je to pěkná houpačka s ostrými výstupy, ale pěšina mezi borůvkami je moc fajn. Tři kilometry ostře nastoupávám na Vrchmezí. Místy musím dost kličkovat a vyhýbat se mokřadům. Po půl třetí jsem u rozhledny. A jsem pěkně zmáchaný. Navíc je fakt kosa. Zvažuji ještě mikinu pod větrovku, ale nechci ji propotit, tak zůstávám jen ve větrovce. Po návštěvě vrcholu a rozhledny tak pospíchám po hranici dál. Jen co opustím Vrchmezí, zase začne poprchat. Dost silně koketuji s myšlenkou, že bych dnešní úsek zkrátil a zůstal na Masarykově chatě na Šerlichu.
Cesta po hranici je mi důvěrně známá a je parádní. Sice nejsou naprosto žádné výhledy, až na průsek lyžařského areálu do Polska, ale příjemně klesá a jde se fakt dobře. Na Šerlichu u chaty se jen utvrdím, že se mi dál opravdu nechce a tak si beru pokoj.
Po důkladné očiště scházím do restaurace na brzkou večeři a píši u toho deník. Taky jsem si našel 3 klíšťata. Je to poprvé za celou tu dlouhou obchůzku, co mám klíště. Asi málo piva, zapracuji na tom.
Byl to moc pěkný úsek, sice náročný ale moc se mi líbil. Příště bych jen vynechal silnici do Olešnice a šel bych Polskem. Zítra mě čeká hned na začátek Velká Deštná a pak sestupem dokončím Orlické hory. Tím, že jsem dnes úsek zkrátil, tak musím změnit plán a chtěl bych dojít do Českých Petrovic. Uvidíme co na to řekne počasí.

zvětšit mapu

Fotogalerie