Po hranici kolem ČR - VI. etapa

4. den čtvrtek 23.05.2024 - Šerlich - České Petrovice

36km/112km
700m up/1084m down
10h na cestě/7h chůze
Divoká Orlice
Opět se budím bez budíku před sedmou. Rovnou se balím a jdu na snídani. Ještě než vyrazím, zkontroluji venkovní teplotu. Je 11 stupňů a oblačnost až na zem. Zůstávám sice v kraťasích, ale rovnou si dávám větrovku a lehce po osmé odcházím.
Je dost nevlídno a hodně fouká, ale důležité je, že neprší. Pod chatou hranice zatáčí doleva po silnici a klesá do údolí k Orlici. Tudy ale jít nechci, protože by to znamenalo ujít prakticky 20km po silnici. Proto raději volím hřebenovou variantu. Z parkoviště pod chatou jdu nejdříve neznačenou cestou, která se později napojí na červenou značku, po které nastoupám až na Velkou Deštnou. Protože je velká oblačnost, tak ani nejdu nahoru na rozhlednu, stejně bych nic neviděl. Cestou na pěšině vyruším puštíka, který ulovil asi kosa. Bojí se mě a snaží se odletět i s úlovkem, ale je to na něj moc těžké. Nechává tedy úlovek ležet na cestě a mizí v lese.
Dál se cesta pěkně vlní, chvíli stoupám a hned zase klesám. Jde se ale moc dobře, není horko i vítr se utišil a oblačnost pomalu ustupuje. Před devátou jsem v sedle Pod Homolí a tady by měl být samoobslužný bar, tedy aspoň před třemi roky byl. A je tu i letos. Kačenčin šenk pod Homolí - neskutečná oáza uprostřed hor. Dávám si pivko a tatranku jako druhou snídani. Peníze házím do pařezové kasičky a na účet posílám poděkování.
Od šenku se pak prodírám hřebenovým rašeliništěm a v 11 přicházím ke Kunštátské kapli. Dávám si krátký oddych a sundávám větrovku. Přeci jen už je 15 stupňů. Pak už je to jen kousek k Pěticestí, kde jsem chtěl původně včera přespat. Zpětně své rozhodnutí hodnotím kladně, protože místo na spaní je zde velmi omezené. To už by bylo lepší zůstat v útulně na Velké Deštné, která je otevřena celoročně, což jsem vůbec netušil.
Dál pokračuji po červené na Mezivrší a cestou potkávám snad celý autobus turistů. Naštěstí jdou v protisměru. Od parkoviště na Mezivrší mi průvodce začíná dělat žlutá značka a já mířím k Neratovu. Přestože jsem tu již byl několikrát, tak návštěvu kostela si nenechám ujít. Je fakt nádherný. Na oběd se stavím v Neratovské hospodě a pochutnám si na rajské.
Z Neratova se už ale asi 4 kilometrům po silnici nevyhnu. Na pěšinu odbočuji až u Vrchní Orlice, kde u kostela sv. Jana Nepomuckého nacházím poesiomat. Nepodařilo se mi ho však zprovoznit. Konečně se ale dostávám k Divoké Orlici a podél ní dojdu až k hraničnímu přechodu v Bartošovicích.
Dál k Zemské bráně opouštím silnici a jdu raději lesem. Kamenný most u Zemské brány já krásné dílo. Původní postavili na začátku 20. století italští stavitelé a prakticky po 100 letech byl zrekonstruován ve stejném duchu.
Zvažuji, kde bych dnes skončil, protože se hraje hokej, tak bych rád do penzionu. Nabízí se České Petrovice a horská chata Na rozcestí. Cestou si dám ještě pauzu u zavřené chaty Čihák a po silnici dojdu do Petrovic. Bohužel se dozvídám, že chata je plně obsazena školou v přírodě. Nevadí, penzionů je tu víc, tak je u grilovaného hermelínu obvolám. V prvním to nikdo nebere, v druhém mají zavřeno, uspěji až v penzionu Na Statku. Paní mi udělá rezervaci a obratem posílá podklady k platbě. Penzion je vzdálený jen asi 300 metrů. Do hokeje je ještě spousta času, tak si dám ještě jednu Plzeň a pak až se jdu ubytovat.
Na příjezdové cestě k penzionu potkávám usměvavou paní, která mu říká, že restaurace je zavřená. Říkám, že to nevadí, že já se jdu ubytovat. Její odpověď "My ale neubytovaváme, my děláme svatby" mě dostane do kolen. Hlavou mi nejprve letí myšlenka, že jsem někomu naletěl a peníze poslat Bůh ví kam, loučím se s hokejem a zdrceně se zmůžu jen na větu "Ale já jsem sem teď volal!", "pan Válka?", "ano", "ale to ubytování je v Žamberku, to jsem vám do telefonu říkala". Pokouší se o mě mdloby. "Tam rozhodně nedojdu!". Příběh má ale nakonec happyend. Paní jela přes Žamberk a hodila mě tam. Zpátky pojedu ráno autobusem a začnu tam kde jsem skončil. Jsem fakt zmatkař, jak jsem v telefonu slyšel máme volno, tak už jsem všechno ostatní vypustil. V penzionu si dám sprchu a při psaní cancáku čekám na hokej.
Dnes to byl parádní úsek, velmi příjemné počasí a až na ten asfalt super cesta. Sice z hřebenu Orlických hor není nic vidět, ale hned dole to bylo opět skvělé. Zítra mě čeká masiv Králického Sněžníku a to bude pořádná zabíračka. Chtěl bych dojít až na Kladské sedlo, ale opět hlásí déšť a bouřky na celý den, tak uvidím.

zvětšit mapu

Fotogalerie