1. den úterý 04.06.2024 - Kladské sedlo - Paprsek
11km/11km
394m up/200m down
2.5h na cestě/2.5h chůze
Čistě po hranici
Tentokrát nemusím vstávat tak brzo. Vlak mi jede až v 9:21, tak si krásně přispím. Protože cesta je to tříhodinová, kupuji si noviny a sedám si do prázdného kupé. Moje cesta dostává trhlinu, když průvodčí zkontroluje moji jízdenku a říká "No ale to jste tady špatně". Krve by se ve mně nedořezal. To jsem si vážně zase sednul do špatného vlaku? Vzhledem k tomu, že už se mi to párkrát stalo, se ani moc nedivím. Naštěstí průvodčí vzápětí dodává, že tyto vagóny končí v Zábřehu a do Hanušovic jedou jen poslední dva. Uf.
V Hanušovicích přesedám na lokálku a v půl jedné jsem ve Starém Městě. Volám Michalovi, jestli tu není nějaký taxikář, protože šlapat 9 kiláků po silnici do Kladského sedla se mi opravdu nechce. Michal mě ujistí, že jediný taxikář, který mě tam může zavézt, je on. S díky přijímám možnost odvozu a v Národním u Keprníku čekám na odvoz. K chatě do sedla mě veze Luca, za což moc děkuji, a protože má chata dnes zavřeno, tak něco před druhou vyrážím. Dnes to bude celé čistě po hranici.
Z Kladského sedla mírně nastoupávám po zelené značce k rozcestníku Chlupenkovec. Všude je takové mokro, jakoby ten šílený slejvák, co mě promočil, byl včera. Když pěšina vede do kopce nebo z kopce jde se dobře. V rovinatých pasážích ale musím kličkovat v rozbahněných rašeliništích. Takto se cesta krásně vlní až na Rudawiec, kde se ostře stačí doprava a začíná klesat. Dávám si tu krátkou pauzu na bagetu. Udiví mě, že tu potkávám několik polských turistů. Zajímalo by mě, kam mají dál namířeno.
Já zatím postupně klesám po zelené značce až k Jívině, kde značka odbočuje do Polska, ale já pokračuji dál přímo po hranici. Sice je tu víc mokré trávy, ale vede tu běžkařská trasa, tak to není cesta úplnou džunglí. Od sedla Pod Dzialem se k hranici opět připojuje značka a já si uvědomím, že tudy jsme v zimě jeli na běžkách.
Po 11 kilometrech a 2,5 hodinách pohodové chůze jsem na Paprsku. Je sice ještě brzy a mohl bych jít dál, ale chatu na Paprsku mám obzvlášť rád. Taky jsem chtěl zase navázat na původně plánované úseky, tak tu rád zůstávám. V rychlosti se ubytuji, zbavím se bláta na nohách a v restauraci u večeře píšu cancák.
Byl to parádní začátek. Krásný terén na rozejití. Ideální počasí na chůzi - bezvětří, 14 stupňů a pod mrakem.
Zítra bych chtěl přejít Rychlebky a zůstat na Borůvkové hoře. Snad to bude také den bez deště.
Fotogalerie
zpět na hlavní akci
Napište svůj názor