Po hranici kolem ČR - VII. etapa

5. den sobota 08.06.2024 - Wieszczyna - Krnov

52km/169km
660m up/631m down
12.5h na cestě/10h chůze
Osoblažsko
Večer nemůžu usnout. Z chodby je slyšet zavírání dveří, pak vše utichne a slyším odjíždět auto. Mám takový pocit, že jsem v celé budově sám. Atmosféra jako z hororu Stephena Kinga. Jenom čekám, kdy se objeví světlo pod dveřní a pohne se klika. No nebudu lhát, jsem zamčený.
Budík mě budí v půl sedmé, rychle se oblékám a jdu na snídani. Ve čtvrt na osm již stojím před penzionem a mířím zpátky k hranici. Tady se napojuji na polskou žlutou značku, která plně odpovídá mému včerejšímu popisu. Po dřevěném mostku přes potok jdu s velkými obavami. Vůbec je kolem hodně vlhko a měkko. Nemám z toho dobrý pocit. Zkouším chůzi Elfů, ale Legolas ze mne nebude. Vidím to spíš na přerostlého Gimliho. Naštěstí mokřady po chvíli končí a pro změnu nastupuje mokrá vysoká tráva. Aspoň se mi zablácené boty umyjí. Nemůžu z hlavy vyhnat píseň Michala Tučného Rád se brouzdám rosou.
Před obci Trzebina se dostávám na zpevněnou cestu a musím záměrně brzdit rychlost chůze, abych si neutavil nohy. Od rána si totiž pohrávám s myšlenkou natáhnout to dnes až do Krnova. Uvidím jak se mi půjde v průběhu dne a pak se rozhodnu.
Přes pole přijdu do obce Krzyżkovice a tam překročím hranice zpátky do Česka. Přes osadu Rylovka přicházím do Osoblahy. Úplně mi ušlo, že jsem na Biskupské kupě překročil hranice Moravskoslezského kraje. Trkne mě to, až když začínám potkávat většinou auta s Téčkovou SPZ. V Osoblaze jsem v 11 hodin. Na oběd je to relativně brzy, ale cestou už nic dalšího nebude, tak neváhám a využívám nabídku restaurace Nostalgie. Výtečná volba.
Po důkladné pauze, nasycen a napojen, pokračuji po červené značce přes pole do Bohušova. Tady mě překvapí otevřený hostinec U Gerina. Hlad ani žízeň nemám, ale napadlo mě, že bych si mohl vzít s sebou plechovku něčeho dobrého. Voda z vaku je dobrá, ale po chuti se napít je přeci jen lepší. A čeká mě Hraniční vrch a tam se bude určitě hodit. Z nabídky jsem si vybral Birell s příchutí švestka+jablko.
Z Bohušova mírně stoupám k obci Hrozová. Cestou překračuji železniční přejezd osoblažské úzkokolejky. Je fakt úzká. Za obcí se znovu přibližuji k hranici a jdu po cyklostezce podél ní. Přemýšlel jsem, že bych tady někde případně skončil, ale jednak je pořád ještě brzy a taky se mi zatím jde pořád dobře. Navíc během 5km tu opravdu není kde. A to nejen nocovat, ale ani si dát pauzu a už bych ji potřeboval. Kolem kamenité cesty jsou jen zleva i zprava vysoké kopřivy a buš. Sedat si uprostřed cesty na kameny se mi fakt nechce. Nakonec nacházím odbočku, kterou traktory jezdí k obrovské rybízové plantáži. Vytahuji tywek a dávám si delší sušicí pauzu. Za 20 minut mi všechno krásně usychá včetně trenýrek. Zapomněl jsem zmínit, že od rána valí slunko co to jde, tak mám propocené všechno během kilometru.
Po pauze se protáhnu moc pěknou obcí Piskořov. Je tu božský klid a obec je fakt malebná, byť asi většinově jen rekreační. Po silnici tak přicházím pod Hraniční vrch s velmi zajímavou rozhlednou. Už zdálky působí adrenalinově. Něco po čtvrté jsem nahoře. Na nic nečekám, sundávám batoh a jdu nahoru. Výstup je to tedy docela pocitový, ale nahoře je to v pohodě. A ten můstek spojující obě věže je taky super. Udělám pár fotek a dole se těším na ten Birell. Jsem moc rád, že jsem odolal a nevypil ho už při té předchozí pauze. Sice už není vůbec studený, ale je to velká paráda.
Je potřeba učinit rozhodnutí co dál. Mám za sebou 38 kiláků a do Krnova je to ještě asi 13km z kopce a po rovině. To dám. Zjišťuji, jestli je v penzionu volno a sestupuji po červené značce. U rozcestníku Pod Hraničním vrchem začíná má cesta podél říčky Opavice, podél které půjdu až do Krnova. Trošku nepříjemné je, že závěr dne je po asfaltu, což v tom horku a po těch kilometrech není nic moc. Ale říčka je pěkná a je velmi zajímavé sledovat rodinné domy, které mají zahrady odděleny jen tou říčkou a každý je přitom v jiném státě.
U obce Linhartovy je první most, tak jej využívám a přecházím do Česka. Cyklostezka mě přivádí do obce Krásné Loučky a nacházím tu otevřené bistro U Ferdy. Dávám si pivo a když jdu dnes do Kofolova tak i velkou kofolu. U Chomýže již v podstatě vcházím do Krnova a pár minut před osmou jsem u penzionu. Bohužel už mají zavřenou kuchyň, tak si jen dám pití a večeři si dělám z vlastních zdrojů. Ono ten penzion je velká vila, ve které jsou kanceláře, byty a ordinace a já mám k dispozici celý byt, který je evidentně udělaný z bývalé ordinace. Trošku to vybavením připomíná psychiatrii. Opět si vzpomínám na Kinga.
Dnes to byl super den, náročný ale skvělý. Moc hezká krajina a šlo se zase parádně. Zítra bych chtěl přejít Opavu a najít si za ní nějaký penzion. Spaní v lese mi nevadí, ale za sprchu bych dal nevím co. Navíc v této lokalitě abys les pohledal. A jak tak na pokoji píšu cancák, tak slyším jak se venku čerti žení.

zvětšit mapu

Fotogalerie