8. den úterý 11.06.2024 - Dolní Lutyně - Třinec
38km/283km
235m up/178m down
8.5h na cestě/7h chůze
Třinec
Noc byla neskutečně teplá a to jsem spal u otevřeného okna. Snídani jsem měl objednanou na 7 a po příchodu do restaurace už na mě čeká vaječná omeleta se sýrem a zeleninou. A protože odjezd vlaku z Třince je pevně daný, na nic nečekám a po snídani hned vyrážím.
Od motelu se bohužel nevyhnu asi 5km chůzi podél hlavní silnice. Elektrárnu Dětmarovice prostě jinak neobejdu. Naštěstí téměř celý úsek tu má chodník. Postupně vyřizuji telefonáty a tak ta otravná část rychle uběhne. Na benzínce za mostem přes Olši, které místní říkají Olza, si dávám kafe a konečně odbočuji ze silnice kolem soustavy rybníků. Obloukem pak obcházím Karvinou, takže se městu téměř vyhnu. Jsou tu pole i lesíky a člověk by tak ani neřekl, že je v blízkosti průmyslové aglomerace. Něco před desátou přicházím k restauraci u Tesarčíka. Dal bych si pauzu a tak nesměle vcházím do otevřených dveří. Jak se ukázalo, tak jen větrali, ještě mají zavřeno, ale prý když už jsem tam, tak ať si sednu. Přestávku moc neprotahuji a kolem stadionu karvinských fotbalistů přicházím opět k řece. Jinudy to bohužel nejde, dál po proudu je most přes Olši až před Těšínem.
Zase musím kus po hlavní silnici, tentokrát jen v odstavném pruhu a tak spěchám, abych mohl uhnout na Louky. Tady vede souběžná vedlejší, po které prakticky nikdo nejezdí a hlavně je tu Archeoskanzen a Rybí dům. Na prohlídku bohužel nemám čas, ale vypadalo to zajímavě. Ovšem rybu v restauraci k obědu si dám rád. Oběd byl výborný, ale pořád při tom kontroluji čas. Zbývá mi ještě asi 13 kilometrů a chci mít nějakou časovou rezervu, tak si po obědě raději odpustím kávu a valím do Těšína. Ten je skutečně dvojjazyčný kompletně. V Těšíně projdu kousek moc hezkou částí města až k řece a pak podél Olše město obejdu a až za městem se zase napojím na výpadovku na Třinec.
Z mostu pozoruji několik kachňat, jak pod dozorem rodičů blbnou v proudu mezi kameny. Přišlo mi to jakoby zkoušely eskymáky.
Jak se blížím k Třinci, tak už jsou hezky vidět Beskydy. Ty si ale nechám napříště. Časově jsem krásně na křivce, tak zvolňuji krok, ale jak jsou nohy zvyklé na svoje tempo, tak za chvíli zase mažu naplno. Deset minut před čtvrtou jsem u nádraží v Třinci. Bezva. Mám půl hodiny čas se dát trochu dohromady. Nádraží je sice moc hezké, ale není tu nic, kde by se dalo něco koupit. Jediný obchůdek je zavřený. Nevadí, dám si pak ve vlaku z Ostravy. Chtěl bych se ale na WC převléknout z těch propocených věcí do suchého. Vstup na WC je však na 10Kč minci - mám jen pětistovku nebo kartu. Asi jsem technický antitalent, ale ani po čtvrt hodině se mi nepodařilo dostat se dovnitř. Nedá se nic dělat, jdu do čekárny, naštěstí je prázdná, převlékám se tam. Během 2 minut je u mě sekuriťák co prý tam dělám. Spokojil se s vysvětlením, že se musím po výšlapu převléct.
Z Třince pak jedu vlakem do Ostravy a tady přesedám na RegioJet. Připlatil jsem si za drobný peníz 1. třídu, tak se těším, že se i najím. V aplikaci rychle navolím jídlo i s pivem, zaplatím a čekám. A čekám a čekám a čekám až do Kojetína a pořád nic. Připomínám se průvodčí a prý to prověří. Aspoň mě konzumace jídla neruší od psaní cancáku. Tak problém s objednávkou je ten, že oni ji v systému vůbec nemají. Musím si tedy objednat znovu přímo u průvodčí a tu předchozí platbu mi pošlou zpátky. OMG. Do Brna to nějak tedy vydržím a na nádraží mě vyzvedne Olinka, tak si dám něco doma.
Až na ty silniční pochoďáky to nebyl úplně špatný úsek a kdybych měl víc času, určitě bych mrknul do toho Archeoskanzenu i na ty obří akvária v Rybím domě.
Tímto jsem prakticky dokončil severní část hranice. V příští etapě dojdu na nejvýchodnější bod a pak budou následovat Beskydy. Pokud vyjde čas, tak bych chtěl jít ještě letos, ale lámat přes koleno to nebudu.
Fotogalerie
zpět na hlavní akci
Napište svůj názor