4. den úterý 13.05.2025 - Bílá - Kasárne
27km/104km
1328m up/1154m down
8,5h na cestě/7h chůze
Beskydská pohádka
Snídaně se v hotelu podávají již od půl osmé, tak nepohrdnu. Snad poprvé v životě se u snídaně typu švédský stůl ovládnu a dám si jen šunku a sýr s rohlíkem. To proto, že dobře vím, jaký mě čeká začátek trasy. Autobus přijíždí načas a tak v 8.40 zapínám na hodinkách měření a vyrážím.
Začátek je opravdu opět ostrý, ale na rozdíl od včerejška, je stoupání necelé dva kilometry. Pak se profil srovná a je to neskutečná paráda. Luxusní výhledy, krásné zašité chatičky, parádní travnatá cesta přímo po hranici. No prostě pohádka.
Postupně procházím kolem zavřených chat a bufetů. U jedné chaty je krásně zarostlý tenisový kurt. Dalo by se tu trénovat na Wimbledon. Kousek před zavřenou chatou Kmínek potkávám první dva turisty, kteří jdou jako já na těžko s plnou výbavou. Jdou v opačném směru a chvíli si povídáme. Udělají mi radost informací, že Masarykova chata je otevřená. Tam přicházím krátce po dvanácté a to je čas oběda. Chata sice oficiálně otevírá až ve dvě, ale pán je ochotný a nemá problém mi natočit Kofolu a pivo. Vařím si oběd a jím s výhledem na Lysou. Prostě paráda.
Po obědě pokračuji dál přímo po hranici a u přechodu Bumbálka vidím policisty jak zastavují a kontrolují kamiony přijíždějící ze Slovenska. Od přechodu krátce nastoupám k prameni Vsetínské Bečvy a pokračuji k Makovskému průsmyku. Krátce před ním se otevře nádherný pohled na Slovensko a v dálce jsou i vidět vrcholy Malé Fatry.
Za průsmykem se značka klikatí podél hranice. Tak nějak s tím nejsem ztotožněn a volím tedy cestu krleš přímo po hranici. Zpočátku je to i pěkná pěšina, která se ovšem vzápětí změní v příkrou a následně v příkřejší, abych si těsně pod vrcholem Oselná neřekl, jestli nejsem osel.
U rozcestníku Lemešná si musím dát pauzu, mám toho dost. Ovšem takový flapjack s hořkou čokoládou dokáže divy. Na pohodu dojdu dolů do sedla Pindula, jenom proto abych mohl vzápětí nastoupat do sedla Pod Hričovcom.
To už vím, že se překvapení dnešního dne podaří a na Kasárnách v cíli mě vyzvedne Beris. Co je smutnější, že v tak velkém areálu není otevřeno nic, ale jakože vůbec nic. Na Berisa tak čekám u hraničního patníku. Beris si mě odváží na chalupu do Karolínky, kde u vynikajícího vína bačujeme dlouho do noci.
Aby to nevypadalo, že to byla rovinová zívačka, tak i dnes to bylo nahoru a dolů, profil je nakonec hezká pila, ale bylo to moc fajn. Jeden z nejhezčích úseku co jsem šel vůbec.
Napište svůj názor