3. den pondělí 12.05.2025 - Mosty u Jablunkova - Bílá
28km/77km
1276m up/1065m down
9h na cestě/7h chůze
Vše se točí kolem Lysé hory
Již při ubytování, jsem paní na recepci říkal, že nebudu chtít snídaní, abych mohl co nejdříve vyrazit. S díky jsem odmítnul i nabízený snídaňový balíček - mám svého proviantu dost. Vstávám tedy opět v 7 a v půl osmé stojím před hotelem v kraťasích a tričku. Je čerstvo, ale slunce již krásně hřeje.
Moje první kroky vedou do smíšeného zboží. Když vejdu, je mi jasné, že tady pudr mít nebudou. Beznadějně se rozhlížím po regálech a na dotaz prodavačky co hledám, odpovím že dětský pudr. Ten máme tady, zní její odpověď. Nevěřím vlastním očím. S radostí se tak vydávám na cestu.
Čeká mě téměř 8 km stoupání až na vrchol Velký Polom. Nejprve ale posnídám u horské chaty Skalka. Slunce krásně hřeje, tak i suším věci. Po snídani se zanořím do lesa a citelně se ochladí. Je jen 8 stupňů a fouká studený vítr. Nezbývá než vytáhnout větrovku.
Procházím kolem lyžařského areálu Severka a pořád při tom stoupám na Velký Polom. zastavím se u Kamenné boudy, kde je nově postavená rozhledna Tetřev. Smysl této rozhledny nechápu, protože z ní není nic vidět. Přesně to zapadá do statistiky, že za evropské peníze máme postaveno nejvíc cyklostezek a rozhleden, ale dálnice ne.
Přestože celý den před sebou vidím přibližující se Lysou horu, tak z Velkého Polomu vidět není. Nevadí, ještě bude dostatek příležitostí.
Po sestupu z Velkého Polomu se profil na chvilku uklidní. U kapličky na Muřínkovém vrchu si chvilku vydechnu, dám si lehkou svačinu a vodu ze studánky. Čeká mě výstup na Malý Polom. Řekl bych, že si v ničem nezadá s výstupem na Velký Polom. Je taky výživný. Ono vůbec ty Beskydy profilem připomínají Broumovky. Taky je to pořád nahoru a dolů. Ovšem sestup z Malého Polomu je tak na žebřík. V opačném směru bych to jít fakt nechtěl. Dost mi to připomíná výstup na jizerský Smrk. Naštěstí já to jdu dolů, ale jediný rozdíl je v tom, že tak nefuním ale pomaleji jdu rozhodně.
Pak už přicházím na Bílý kříž. Chci si tu dát větší pauzu a poobědvat z vlastních zásob, protože vím, že je tu vše zavřené. Přesto mi to nedá, když u jednoho domu vidím místní, zeptám se se zjevným úmyslem "Nedalo by se tu někde sehnat něco k pití." Odpověď to musíte až na chatu Doroťánku mě spíš naštvala, protože vím, že ta je taky zavřená. Ale aspoň jsem tu zkusil. U odpočinkového místa tedy zastavuji a vybaluji si vaření. Pořád je i přes svítící slunce chladno, tak vařím v mikině. Dnes bylo na jídelním lístku kuřecí supreme s ratatouil. Moc jsem tomu nevěřil, ale byla to velká dobrota.
Po obědě pokračují na zmíněnou chatu Doroťánku. Cestou jsou výhledy opravdu luxusní. Původně jsem chtěl na chatě přespat, ale vzhledem k tomu, že vím, že je zavřená, což mi potvrdila i odjíždějící paní majitelka, zvažuji co dál. Jsou teprve tři hodiny. Na to abych to tu zabalil je ještě brzo. Dám si krátký oddych a půjdu tedy dál a někde v lese zakempím. Jak si tak přemýšlím, kde bych si dnes ustlal, nechám se svést cestou a nevšimu si, že značka i hranice odbočuje. Kilometrový kufr je na světě.
Po necelých čtyřech kilometrech přicházím k rušné silnici. Když uvidím značku obce Bílá a k tomu autobusovou zastávku, dostanu nápad. A pak už to jde rychle - hotel v Bílé má volno, autobus jede za 15 minut, u večeře sleduju slovenské trápení s Rakouskem a cancák píšu u zápasu našich s Dánskem.
Vstávat budu opět v 7 hodin, protože snídaně mají od půl osmé tak asi nepohrdnu. Autobus zpět mi jede před půl devátou, tak to bude v klidu.
Beskydy jsou opravdu krásné, ale náročné. Dnes to byl opravdu parádní den a zase se mi šlo skvěle. Na zítřek mám slíbeno překvapení tak snad to vyjde.
Fotogalerie
zpět na hlavní akci
Napište svůj názor