Z Blaníku na Říp

5. den čtvrtek 17.09.2020 - Mělník - Říp

35km/201km
589m up/584m down
9h na cestě/7h chůze
Grande finale
Z objektivních důvodů dnes vstávám už v 6. Vařím si snídani, tentokrát špaldová kaše a je rozhodně lepší než ta pohanková. Večer dostala baterie mobilu zase zabrat, tak ho dobíjím až do poslední chvíle. Při balení zjišťuji, že jsem včera v té hospodě zapomněl ještě i sluneční brýle. Sakra.
Vyrážím o hodinu dřív, tedy v 7. Nejprve se musím pomotat po městě a chci se vrátit na Vrázovu vyhlídku a vyfotit si soutok Labe a Vltavy. Včera za tmy by ty fotky neměly tu vypovídací hodnotu.
Je pod mrakem a vzhledem k minulým dnům i dost chladno. Ale jde se dobře. Vyfotím si ještě i mělnický zámek a pak již po mostě přes Labe vcházím do hořínského parku. Tady jsem zamýšlel včera přespat. No asi by to šlo, ale bylo by to tak trochu jako spát v kyjovském parku, jen trochu hustším.
V Hoříně se zastavím ještě u hrobky Lobkowiczů. Taky se opravuje, skoro mám pocit, že co se neopravuje není IN. Následně po silnici již mířím do obce Vrbno k vraňanskému plavebnímu kanálu. Bohužel most přes něj se opravuje, tak to musím obejít. Slunce je nezvykle za mraky a fouká studený vítr. Nasazuji větrovku. Z Vrbna pak podél Vltavy dojdu až do Lužce nad Vltavou. Tím jak jsem vyrazil dřív, tak mám sice ujito 11km ale je teprve 9, tak jdu rovnou do obchodu na sváču - pivko. A v parku před školou si s ním dám pauzu.
Lužec je rozkopaný a tak se z něj musím vymotat až k plavebnímu kanálu. Podél něj pak jdu dalších skoro 5 kilometrů. Cyklostezka se pak sice mírně odklání přes obec Vraňany, ale existuje i pěšina přímo po břehu až do obce Mlčechvosty a je to super cesta. Takto přijdu až ke zdymadlu Vraňany, kde se kanál odpojuje od Vltavy. Velmi zajímavé. V Mlčechvostech mě ještě zaujme místní divadelní sál.
Odtud již červená značka vede polní cestou s nádhernými výhledy jak zpět do České tabule tak konečně i na Říp. V půl dvanácté jsem v Jeviněvsi. Dám si tu krátkou pauzu a u pramene na návsi se oplachnu a suším věci. Už je zase celkem hic. Na blízkém stavení je nápis Jeviněvské vinařství. Je zvláštní vidět vinařství i jinde než u nás. Kolem dvanácté vyrážím přes kopec do Ctiněvsi. A po pár metrech dojdu prvního kolegu chodce na celé mé cestě. Je to David, vysokoškolák a jde do Děčína. Kecáme celou cestu a ve vsi oba míříme do hostince U Praotce Čecha. Je jedna hodina hodil by se oběd a pivko. Hostinec je však zavřený. Pomalu si na to začínám zvykat, i když mě to pořád neskutečně s..e. Zavřený je bohužel i malý místní pivovar. No nic natáhnu to až na Říp. David se tu odpojuje, prý si dá pauzu, že jdu moc rychle :)
Já tedy jen zhltnu ovocnou tyčinku a mažu na Říp. Z obce cesta mírně nastoupává a až pak přijde finální krpál. Ale převýšení je to jen kolem 130 metrů, tak jsem na vrchu coby dup. Ve dvě si již fotím rotundu sv. Jiří a praktický přesně po 4 dnech chůze jsem u cíle cesty. Na oběd zajdu do chaty Říp, která je sice otevřená, ale s velmi hubenou nabídkou. No co se dá dělat, vrchol gastronomie to rozhodně není, nicméně zelňačka je aspoň teplá a pivo studené. Pivko a limču zopakuji 2x a jdu si projít vyhlídkový okruh na vrcholu. Výhledy jsou skvostné, obzvláště ten na České středohoří je úchvatný.
Jsou tři hodiny a mám tedy dvě hodiny do odjezdu vlaku, tak sestupuji po modré značce krásnou lipovou alejí do obce Rovné a pak přes Vesce až do Roudnice nad Labem. Na kraji města se ještě zastavím u Kratochvílovy rozhledny a pak hurá na náměstí do Zámecké restaurace. Objednávám si česnečku a pivo - tedy Budvar, nic jiného nemají. Pivní tečka mohla být důstojnější, ale co už včíl.
Taky mi došlo, že mě čeká 5 a půl hodiny ve vlaku s hadrem na hubě  No Boha jeho. Původně jsem se chtěl před cestou vlakem převléct do čistého, ale kašlu na to. Třeba tak budu v kupé sám a roušku nebudu potřebovat.
Jsem na konci cesty a bylo to sqělé.

zvětšit mapu

Fotogalerie