Okolo Orlíku

3. den čtvrtek 16.07.2020 - Zvíkov - Orlík

36km/106km
990m up/1013m down
11.5h na cestě/8h chůze
Chtělo to mačetu
Budím se na několikrát, v 5, v 6 a nakonec něco po sedmé vstávám. Luxusně posnídám a v 8 vyrážím. Bohužel drobně prší, tak rovnou nasazuji pláštěnku na batoh. Až k rozcestí Kopaniny jdu po červené značce společně s naučnou stezkou. I tady je značení velmi mizerné a několikrát si zajdu - což se mi během dne stane ještě mockrát. Neustále se střídají dešťové přeháňky.
U Kopanin opoustím červenou značku a dál už jdu jen po naučné stezce "Orlík - Zvíkovské Podhradí". Ta mi bude dělat společnost po zbytek dne. Nejdříve se dostanu k vyhlídce na Zvíkov přes soutok Otavy a Vltavy. Je tu i pěkně vidět zakončení Kazimourovy silnice v přehradě. Chvíli neprší, tak si tu dám krátkou pauzu.
Dál pokračuji po NS ke Zbonínu. Je to peklo. Po stezce jdu já a přede mnou taky nikdo. Kombinace mizerného značení, dvoumetrové trávy a kopřiv je vysilující. Od deště je mokré všechno okolo, včetně mě. Nyní velmi oceňuji konstrukcí bot, sice rychle promoknou, ale velmi rychle uschnou a to včetně ponožek. Noha tak krásně dýchá. Jdu však velmi pomalu. Chtěl jsem jít pomalu, ale až tak pomalu ne.
Když se konečně vymotám ze Zbonína, pokračuji přes Lipici do osady Ochoz. Krátce neprší a tak dobrovolně sejdu ze stezky do osady. Jsou to asi jen samé rekreační usedlosti, ale jako celek je osada moc pěkná. Za osadou vyrobím několik kufrů, ale nakonec se přeci jen dostanu k oppidu Nevězice. Kdyby to tu nebylo napsáno, tak to neznám. Nic tu oppidum už bohužel nepřipomíná.
Postupně se projdu přes Luh a Peklo, což jsou moc pěkné chatové osady. Naučná stezka pak míří až k vodě a nebýt opravdu debilního značení, tak je to super cesta.
Když se konečně ve tři dostanu na Krkavčí skálu - mimochodem s moc pěknou vyhlídkou, jsem docela vyřízený. Ani ne tak kilometry, jako spíš tím prodíráním se buší a neustálým hledáním správné cesty. A proto že se žene pořádný slejvák, rychle valím do motorestu u Žďákovského mostu. Venku je kosa, tak rád zalezu dovnitř. Během dvouhodinové pauzy si dám řízek, kafulo a bezpočet piv.
V šest přestalo pršet, tak se balím a rychle pokračuji k Orlíku. Rád bych ho dnes ještě přešel. Cestou se ještě zastavím na výběžku Orlík-park. Cesta vede až k vodě a je tu super rozhled po přehradě. Pak už spěchám kolem zámku směrem ke Schwarzenberské hrobce. Ani tam ale nedojdu, bo už se rychle šeří a hlavně se zase žene pořádná húlava. V půl osmé proto u vyhlídky na Orlík ve spěchu stavím ležení. Akci dokončuji již v začínajícím dešti a tak fofrem mizím v hamace do spacáku.
Píšu deník a nad hlavou mi tančí kapky deště. Snad jsem to celé postavil dobře a nevzbudím promočený.
Velmi náročný den.

zvětšit mapu

Fotogalerie