Po hranici kolem ČR - I. etapa

3. den středa 17.04.2019 - Jaroslavice - Lukov

42km/129km
775m up/556m down
10h na cestě
Konečně NAPAPO, tak sláva
Přestože na noc předpověď hlásila 7 stupňů, tak ráno mám opět namrzlý tarp a voda z prasknutého hydrantu taky zmrzla. Tak nevím kde se stala chyba. Asi lokální mrazová kotlina.
Vypadá to, že se začínají ustalovat ranní návyky - vstávám v 6, snídaně, balení, hygiena a vyrážím v půl osmé. Před odchodem mi to ještě nedalo a volal jsem na obecní úřad do Jaroslavic, že tu teče hydrant. Pán slíbil, že tam někoho pošle.
Od rána pokračuje úžasný slalom mezi patníky s výhledem na zajímavý zámek v Jaroslavicích. Zvažuji doporučenou odbočku na shlédnutí pawlovnií, ale přeci jen jsou to 2+2km navíc. Zadumán vyrobím drobný kufr, když sejdu z hraniční cesty a málem opravdu dojdu až do Jaroslavic.
V půl deváté mám za sebou ranní porci asfaltu a na Náměstí přátelství odbočují na fantastickou hraniční cestu. Patníky se přede mnou krásné vlní. Po hraniční cestě jdu až nad PP Ječmeniště.
Tady měním původní plán a nejdu přes jelení farmu Ječmeniště, ale jdu vrchem ke zřícenině hradu Lampelberk. Ze zříceniny zůstalo opravdu již jen malé torzo, které slouží k ochutnávce vín - v dubnu jen o víkendu. Nicméně výhled je to fakt pěkný.
Dál už dupu po asfaltu až na Freeport Hatě. Díky členitosti terénu to ale není taková otrava.
Po 18km jsem něco před půl 12 na Freeportu. Chci si zde dát horký čaj (brutálně dnes fouká) a polívku. Najít tady v tom mumraji nějakou normální restauraci je téměř nemožné, 20 minut bloudím a pak prostě do první co je po ruce vejdu. Měli co jsem chtěl, ale stálo mě to 450,- Kč (co taky chcete když malinovka je za 90). Rychle platím a mizím.
Kličkuji mezi hotely a kolem letiště přes řepkové pole se napojuji na další fantastickou hraniční cestu. Patníky jsou přede mnou opět jako na šňůrce. Boží úsek. Jdu tak až na Horecký kopec. Tady potkávám ceduli NAPAPO - hurá.
Sestupuji k Dyji a dávám si malou pauzu. Konečně jsem trochu krytý od větru, tak sundávám mikinu.
Jdu podél Dyje krásnou stezkou, přes řeku je vidět vinice Šobes. Pak opět přes lanovou lávku přecházím Dyji a Lipinskou stezkou nastoupávám.
U Žlebského rybníku dávám krátkou pauzu a dělám košt tyčinek - jasný vítěz fíkovka s vlašskými ořechy.
Nezadržitelně mířím do Lukova. Nicméně odbočit je zřícenině Nového Hrádku prostě musím. Vím že přijdu po zavírací době, ale i tak to stojí za to.
Pak už jen kousek přes pole do Lukova a dnešní cestu končím ve Stodole u Čabalů.
Venku se zásadně ochladilo a pořád fučí. Vzhledem k tomu, že mám na sobě totálně propocené mokré všechny věci, které by mi dnes do rána venku určitě neuschnuly, volím ústupovou variantu - penzion U Čabalů. Říká nám to něco? Ano, byli jsme tu už 2x.
Paní je moc ochotná, tak si všechny věci peru, dávám sprchu a řěším první otlak. Zkouším Just - díky Beri.
Až na ten vítr byl dnešní den luxusní. Zítra bych chtěl dorazit NAPAPO, tak uvidím jak to půjde.

zvětšit mapu

Fotogalerie