Po hranici kolem ČR - IV. etapa

3. den středa 31.05.2023 - Český Jiřetín - Komáří vížka

33km/107km
677m up/601m down
10h na cestě/7h chůze
Nádherný den plný zavřených hospod
Ještě za šera nad ránem mě probudí zvuk výfukující se karimatky. Jestli to bylo znamení, že mám vstávat, tak jsem to nepochopil a spím dál až do půl osmé. Je příjemně teplo, slunce už svítí tak se pomalu balím, oblékám věci, které jsem nechal přes moc uschnout ve větvích, a snídám. V 8 hodin už vyrážím.
Je to sice zacházka, ale chci jít podél Flájského kanálu až k přehradě Fláje, takže se musím nejdříve spustit z velmi strmého svahu na pěšinu u kanálu. Když jsem včera večer z Jiřetína vyrážel podél Flájského kanálu, byl jsem zklamaný, že se jedná jen o suchou zarostlou cestu. O to víc mě teď překvapil kanál plný vody. S tím jsem nepočítal. Marně hledám jak přes něj. Vracím se šíleným terénem po proudu. Po pár set metrech přicházím k místu, kde jsou zbytky stavidla a chůzí po kladině se dostávám na pěšinu. Když už jsem se takový kus vrátil, tak se vrátím ještě víc až k Jiřetínskému vodopádu. Je to uměle vybudovaný vodopád, dříve sloužící o víkendech jako turistická atrakce, když továrna na karton nepotřebovala vodu. Tady se vysvětluje, proč je dál kanál suchý. Vodopádem odchází veškerá voda z kanálu. Mám za sebou už dva kilometry a teď teprve vyrážím.
Po naučné stezce jdu kolem kanálu až k přehradě Fláje. Kanál byl v době vzniku v 17. století opravdu výjimečně dílo. To přehrada pochází z přelomu 50. a 60. let minulého století a je také výjimečná. Je to jediná betonová pilířová hráz ve střední Evropě. Dám si krátkou fotopauzu a téměř bez povšimnutí projdu kolem zavřeného bistra. To se mi dnes strašně ještě mockrát. Dál mě čeká stoupání na Puklou skálu. Lokalita pro5 výstavbě přehrady sloužila jako zdroj kamene a je odtud krásný výhled na přehradu a okolí.
Po červené a žluté značce dojdu až na Žebrácký roh a dám si další pauzu a svačinu. Je už šílené vedro a tak dělám častější přestavky. Toto místo má zajímavou historii a úsek co následuje dál je nepopsatelný. Až do Moldavy vede cesta otevřenými pastvinami s neskutečnými výhledy, bez rušení jakýmikoliv známky civilizace. Jsem opravdu uchvácen a tento úsek doporučuji všem. U Moldavy mě vítá stádo krav, kterým se marně snažím vysvětlit, že nic nemám. Jdou prostě se mnou. Do Moldavy scházím z pastvin kolem kostelíku se starým hřbitovem. Působivé.
Je poledne a tu bývá obyčej jisti. V Moldavě je jen hospoda Mulda, která je však zavřená. Nicméně i kdyby měla otevřeno, je jen pro ubytované. Osobně nechápu proč někdo na mapách inzeruje hospodu, když to hospoda není. Pokračuji tedy až do Horní Moldavy, kde uhasím žízeň a zaženu hlad U Hanky. Dám si hodinový oddych a pak kolem historického nádraží mířím neznačenou pěšinou k vodovodní štole Pramenáč. Prakticky nic z ní vidět není, ale cestou potkávám krásný potůček a zase neodolám a dám si lázeň.
Když pak po několika kilometrech přicházím do Cínovce mám zase žízeň a dál bych si i kafe. Hospod je tu spousta, přeci jen je to hraniční obec a tak velkoryse minu golfový resort i hotel U Lípy a jdu do centra na Starou celnici. Zavřeno. A tak v rychlém sledu obejdu všechny další a všechny jsou zavřené. To je snad spiknutí. Že se já bloud nedržím osvědčeného hesla. No nic, koupím si plechovou Plzeň a ledové kafe v dutém šopu a ostentativně je vypiju na zahrádce zavřené hospody. To máte za to.
Dál cesta vede kolem Dlouhého rybníku, kde je již teď sousta koupajících se a i přes blízkost silnice taky nemalý počet nudistů. Držím se dál červené značky a odbočím do lesa. Mířím na Komáři vížku. Cesta mírně stoupá lesem a postupně se přidávají krásné výhledy. Kiosek na parkovišti pod vížkou je otevřený a jako poděkování majiteli si dávám pivko. Zbývající stoupák až na vrchol už je v podstatě pro radost. Z vrcholu jsou parádní výhledy na České Středohoří včetně monumentální Milešovky. Ostatně Woerlův cestovní průvodce z roku 1890 píše "Na tomto místě chtěli bychom upozornit, že rozhled z Komáří vížky patří nejen k nejkrásnějším v Krušných horách, ale může se směle tvrdit, že i k nejkrásnějším v celé Evropě"
Vzhledem k tomu, že bych si po dnešku mohl otevřít solný důl, tak bych tu rád přespal, teda hlavně si dal sprchu. Na můj dotaz na volný pokoj se obsluha moc netváří a já už přemýšlím, kam se odvalím přenocovat. Nakonec to ale klapne a tak si po sprše dopřeji dvouchodovou večeři.
I přes nesnesitelné vedro to byl opět úžasný den. Jsem teda víc zmordovaný než po včerejší extra porci kilometrů, ale přikládám to tomu vedru. Dnes se taky prakticky loučím s Kruškama. Zítra jen seběhnu dolů a pak už načnu Labské pískovce. Moc se těším.

zvětšit mapu

Fotogalerie