Po hranici kolem ČR - V. etapa

6. den sobota 09.09.2023 - Harrachov - Sněžka

34km/200km
1500m up/768m down
9,5h na cestě/7,5h chůze
Sněžka - výš už to v Česku nejde
Dnešní část půjdu na lehko a s Pájou. Olinka s Elli přejedou autem na Luční boudu a tam se potkáme. Vstáváme v 7 a po snídani v půl osmé vyrážíme. Je krásně chladno a přes město jdeme hodně svižně.
Za kempem vcházíme do lesa a jdeme po žluté značce k Mumlavskému vodopádu. Je parádní a kocháme se. Pokračujeme až k útulně u Lubošské bystřiny. Tady uhýbáme z asfaltky a stoupáme lesem. Po chvíli zjišťujeme, že jdeme jinou pěšinou, ale ta taky vede k rozcestníku Pod Voseckou boudou. Před desátou jsme nahoře. Bojíme se, že je zavřeno, protože bouda se opravuje, ale otevřeno mají. Za výstup se odměníme pivem a kofolou.
Po krátké pauze ještě kousek vystoupáme na hřeben. Tady se napojíme na červenou hřebenovou magistrálu, po které jdeme zbytek dne. Vzhledem ke krásnému počasí a sobotě jsou tu docela davy, ale není to problém. Horší na této magistrále je její povrch. Je celá vyskládaná z větších či menších kamenů. Jde se po tom neuvěřitelně blbě. To nám ale nebrání držet slušné tempo. Postupně procházíme přes Tvarožník, Violík na Vysokou pláň. Tady si dáváme v závětří svačinovou pauzu. Zatím je to velká paráda, luxusní počasí, super výhledy.
Následně polskou stranou obcházíme Vysoké kolo a po hranici pak Velký Šišák, Mužské kameny, Dívčí kameny a kolem Petrovky klesáme na Špindlerovu boudu. Další příhodné místo na občerstvovací pauzu.
Posilněni chlazenými nápoji a kávou s borůvkovým koláčem pokračujeme v krasojízdě polskou částí s výhledy na plesa a v půl čtvrté přicházíme ke Slezskému domu. Sice bychom si dali něco k pití, opět teplá voda nám už nechutná, ale ta nekonečná fronta mám dá jasně najevo, že vlastně teplá voda je fajn. Na nic tedy nečekáme a ostrou cestou se šplháme na vrchol Sněžky. Cesta je to úzká, kamenitá a hlavně jednosměrná. Přesto se najdou blbani, kteří v protisměru sestupují dolů. U asi patnáctého případu to nevydržím a borca slušně upozorním, že jdou špatně jednosměrnou cestou. Jeho odpověď "Já vím" mě dostane a nevím jak mám reagovat. Čekal jsem všechny možné výmluvy, ale toto ne. Bezbřehá bezohlednost a sebevědomost některých jedinců mě asi pořád bude překvapovat.
Za 18 minut však zdárně stojíme na Václaváku, pardon na vrcholu Sněžky. Lidí je tu skutečně neuvěřitelné množství. Moc se tedy nezdržujeme, v Poštovně kupuji 2x colu a v závětří si je na oslavu vypijeme. Pak již jen spořádaně sestupovou cestou klesneme ke Slezskému domu, kterému již jen zamáváme a svižně miříme na Luční boudu, kde jsme již očekáváni. Západ slunce si užijeme ještě před chatou s pivkem a vínem. Pak zasloužená sprcha a netradiční večeře, kdy si steak připravujeme sami u stolu na rozpáleném kameni. Netradiční ale skvělý zážitek.
Dnešní výšlap byl opravdu luxusní a i přes nešťastný povrch jsme si ho opravdu užili. Ano, tím že jsme šli nalehko to bylo snazší ale i tak můžu hřebenový přechod Krkonoš vřele doporučit.

zvětšit mapu

Fotogalerie