Po hranici kolem ČR - V. etapa

7. den neděle 10.09.2023 - Sněžka - Královecký Špičák

35km/235km
949m up/1467m down
11h na cestě/8h chůze
Dokončení Krkonoš
Snídaně jsou na Luční boudě od půl osmé, tak vstávám v 7. V tichosti se balím a jdu se nasnídat. V jídelně jsem přesně a zaskočí mě velké množství stejně časně snídajících. Přesto se však dlouho nezdržuji a vyrážím.
Na začátku cesty se vracím pod Sněžku přes Úpské rašeliniště a už ranní slunce zdvihá teplotu přes 20 stupňů. Od Slezského domu obcházím Sněžku po úbočí po modré značce, kde se dostávám ještě do stínu a teplota rázem padá na 15 stupňů. K tomu z vrcholu vane krásně chladivý vánek. Zatím jdu v podstatě úplně sám. Po 4 kilometrech jsem u rozcestníku Jubilejní cesty a začínám dnešní sestup.
Klesání je to opravdu rázné a v kombinaci se štípaným kamenem na povrchu cesty snižuje velmi podstatně rychlost chůze. Tady již potkávám nějaké první turisty, kteří jdou pravděpodobně z chaty Jelenka. Chatu po chvíli jen míjím, přeci jen je ještě brzo. Pokračuji v klesání až k Sovímu sedlu. Za ním mírně nastoupám a u útulny si dám krátkou pauzu. Pak přes sjezdovku klesnu do Malé Úpy a v pivovaru Trautenberk si v půl jedenácté dám delší oddych. Hlad ještě po vydatné snídani nemám, tak si objednávám jen pivo a domácí limonádu.
Následně se kousek vracím k hraničnímu přechodu a začínám stoupat hraniční stezkou na Lysečínskou horu. V půl dvanácté si můžu odškrtnout tento tisícovkový vrchol. Pak stále klesám po hřebeni. Místy se pěšina mění v potůček a tak klopýtám cestou necestou. V jednu hodinu si dávám svačinu a sušící pauzu v sedle nad Albeřicemi. I tady je docela čilý turistický ruch. Ten ovšem po chvíli končí na "Rohu hranic", kde já ostře odbočím doleva po zelené značce a už jdu zcela osamocen. Ostatní pokračují rovně na Rýchory a asi do Žacléře. Již jsem zde pochopil, že když turistická značka jde celou dobu přímo po hranici a pak zničeho nic odbočí, tak k tomu má pádný důvod a vyplatí se jí poslechnout.
Po zelené značce dojdu až na Růžový palouček, kde si dám opět oddych a dokonce i zadřímnu. Čas ovšem nečeká. Opouštím hranici a pokračují obloukem po modré do Královce. Za sebou v dálce vidím Sněžku a hřeben Lysečínské hory. Vždycky mě příjemně překvapí jak daleko jsem začínal. V Královci je šance na hospodu, tak to zkusím. V půl páté jsem u ní a sláva, je otevřena. Jídlo již sice nemají, ale to tak úplně nevadí, hlavně že se můžu napojit a dobrat vodu. Taky ty ceny jsou jak z jiného světa - pivo 29 a Kofola 30. V půl šesté si ještě dobírám vodu a jdu dál. Spát chci na Královeckém Špičáku. Ten je sice kousek od hranice, ale zase je to nejvyšší vrchol Broumovské vrchoviny a to se hodí do sbírky.
Není to sice už daleko, asi jen 4 kilometry, ale ten krpál je šílený. Zvláštností také je, že turistická značka vede přes fungující lom, kde se přes den normálně těží kámen. Záměrně nasazují šnečí tempo. Nechci přijít nahoru úplně zmáchaný.. Něco po půl sedmé jsem nahoře a zmáchaný.
Slunce již pomalu zapadá, tak si rychle dávám sušit věci - zbytečně, stejně neuschly. A bleskově věším hamaku. Tentokrát si do ní nedávám karimatku, ale jako izolaci použiji underquilt. Tak snad mi nebude zima. K večeři si pak dělám těstoviny s ořechy a zeleninou od Adventure menu. Je to velká dobrota. V 8 zalízám do spacáku a píšu cancák.
Dnešním dnem jsem dokončil přechod Krkonoš. Byl to náročný ale parádní úsek. Zítra se pustím do adršpašského výběžku. Adršpach jen obejdu, do skal nemám v plánu jít. Přeci jen nejsou úplně na hranicích. Navíc by večer za mnou měl přijet Porto, tak se těším o to víc.

zvětšit mapu

Fotogalerie